Co jsou hemeroidy?

Hemeroidy (nazývané též hemoroidy nebo lidově „zlatá žíla”) jsou rozšířené žilní struktury pod kůží v oblasti řitního otvoru. Dělí se na vnější, vnitřní a přechodné.

Vnější hemeroidy se vyskytují v okolí řitního otvoru, kde tvoří elipsovité výběžky. Vnitřní hemeroidy se nacházejí uvnitř konečníku a někdy mohou sklouzávat a vyhřezávat do řitního kanálu. Pokud má pacient oba druhy hemeroidů, které na sebe navazují, jedná se o hemoroidy smíšené neboli přechodné.

Na vzniku hemeroidů se podílí jak vrozené předpoklady, tak životní styl. Postihují především starší lidi a často i těhotné ženy. Obvyklými pacienty jsou lidé trávicí většinu času sezením.

Typickými příznaky jsou krvavá stolice, svědění a pálení konečníku.

Vnitřní hemeroidy má člověk při zvětšení hemeroidních výstelek v řitním kanálu. Projevují se svěděním, bolestí a krvácením a v případě, že nejsou ošetřeny, mohou být v pozdějším stádiu viditelné na vnější straně řiti.

Vnější hemeroidy se pouze nazývají hemeroidy, ve skutečnosti se však jedná o anální trombózy - krevní sraženiny na vnějších řitních cévách. Obvykle jsou bezbolestné a snadno se ošetřují, ale v akutním stádiu jsou často bolestivé.

Anální fisury jsou malé trhlinky v řitním otvoru, které obzvlášť při stolici mohou způsobit bodavé bolesti a krvácení. Jejich včasná léčba je důležitá, aby se fisury nestaly chronickými.

Historie hemeroidů

Název „hemoroid” pochází z řečtiny a znamená „tok (nebo výtok) krve”. Hippokrates užíval tohoto názvu pro výtok krve z žil v oblasti řitě - odtud pochází pojmenování nemoci, které se zachovalo dodnes.

Nejstarší zmínka o hemoroidech pochází z 18. století před naším letopočtem z Mezopotámie, kde byl dokonce (v Chammurapiho zákoníku) uveden i honorář za léčbu hemoroidů. Ve starém Egyptě (15. století př. n. l.) už byly hemoroidy popsány. První pokusy o operaci hemoroidů probíhaly už ve středověku.